Slovník pojmů
Slovník pojmů
Abychom mohli domy řadit do srovnávacích kategorií, je třeba nejprve stanovit parametr, podle kterého můžeme dům do této kategorie zařadit. Tímto parametrem je měrná potřeba tepla na vytápění – (kWh/m2), která udává potřebu tepla v kWh na vytápění 1m2 vytápěné plochy budovy za rok.
- energeticky úsporné domy mají spotřebu 50 - 70 kWh/m2
- nízkoenergetické domy 15 - 50 kWh/m2
- pasivní domy 15 a méně kWh/m2
Nízkoenergetické domy – označovány zkratkou NED:
Nízkoenergetické domy jsou definovány spotřebou tepla na vytápění do 50KWh/m2 za rok. Z hlediska nároků na energie jsou nízkoenergetické domy přechodem mezi pasivními domy a dosavadní výstavbou. Norma není tak striktní jako u pasivních domů a je možné ji docílit nejen u každé novostavby, ale i rekonstrukcí stávajícího objektu. Nejdůležitějšími částmi přispívající k úspoře energií je obvodový plášť budovy, okna, střecha a podlaha na terénu. Nízkoenergetické domy jsou v podstatě běžné stavby s promyšleným návrhem a kvalitním provedením stavebních postupů především bez tepelných mostů. Izolační schopnosti objektů jsou dimenzovány podle doporučných hodnot normy ČSN 73 0540 „Tepelná ochrana budov“.
Pasivní domy – označovány zkratkou EPD:
Termín pasivní dům obecně označuje takovou budovu, která celoročně poskytuje tepelný komfort aniž by využívala aktivní topný systém. Pasivní domy vychází ze základního principu – využívání pasivních existujících tepelných zisků, které jsou po většinu roku zdrojem tepla. Zisky tepla jsou: externí (ze slunečního záření procházejícího okny) a interní (teplo vyzařované lidmi a spotřebiči). Díky kvalitní tepelné izolaci a neprůvzdušnosti obvodového pláště budovy tyto zisky zajišťují příjemnou vnitřní teplotu. Odborný termín energeticky pasivní dům (EPD) je vyhrazen pro budovu, která spotřebuje teplo na vytápění pod hranici 15 kWh/m2 za rok (hodnota vypočtená jako obecný standard pro středoevropské klimatické podmínky). Pro pasivní domy je důležitá promyšlená příprava projektu a architektonického řešení. Pasivní domy kromě nadstandardně dimenzovaného zateplení a pečlivě provedené aplikace vyžadují další technologie – nejkvalitnější výplně stavebních otvorů a doplnění o systém nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu (rekuperací).
Dřevostavby:
Termínem dřevostavba se označují domy, jejichž hlavním konstrukčním prvkem je dřevo. Nemusí jít tedy nutně o masivní stavbu typu srubu. Například dřevěné rámové stavby jsou tvořeny dřevěnou kostrou z řeziva opláštěnou deskovými materiály, které s dřevěnou konstrukcí spolupůsobí při přenosu zatížení. Tento stavební systém je velmi oblíben především proto, že jde o rychlou a suchou montáž. Jednou z hlavních výhod dřevostavby je možnost prefabrikace čili před vyrobení celých hotových částí tak, aby na stavbě odpadla pracnost a časová náročnost během montáže. Dřevo je téměř zcela recyklovatelný materiál a zároveň patří mezi obnovitelné zdroje. Také jeho zpracování je šetrné k přírodě a životnímu prostředí. Oproti ostatním významným stavebním materiálům je dřevo úsporné při spotřebě energie, a to jak během počátečního zpracování, tak i při samotné stavbě, a v neposlední řadě i v závěru své existence, kdy není zapotřebí pro likvidaci dřeva energii dodávat, ale naopak je možné ji získat. Tím je zároveň vyřešen i problém s odvozem a uskladněním odpadu. Dřevěné stavební prvky jsou bezesporu lehčí, čímž je usnadněna manipulace s nimi a kompletace stavby - oproti zděné konstrukci je dřevostavba rychleji dokončena. Při důkladnějším nahlédnutí do problematiky dřevostaveb by mohly u případného zájemce vyvstat možné obavy týkající se třeba hořlavosti dřevěného materiálu, akustičnosti nebo zateplení. Většinou se však jedná pouze o nedostatečnou úroveň informovanosti. I když dřevo hořlavou hmotou bezesporu je, u staveb s dřevěnou konstrukcí je tento faktor dostatečně ošetřen, nejčastěji opláštěním nosné konstrukce materiály, které jsou buď přímo považovány za nehořlavé nebo těžce hořlavé.
Dřevostavby jsou velmi perspektivní stavební technologie a díky velkému množství nesporných výhod se jejichž počet bude v budoucnu jistě zvětšovat.
